pondělí 30. ledna 2012

Jde se fotit!!!

Tak konečně, po týdenním snažení a pilování detailů, je fototaška na světě. Dost jsem si s ní vyhrála, dlouho o ní přemýšlela, okukovala manželův fotobatoh a z něho získávala inspiraci. Moje kamarádka dostala jako svatební dar ode mne cestovní tašku, na cestu životem, ta se líbila fotografce, která jim fotila svatbu a která měla přání ušít tašku na její fotovýbavu, domlouvali jsme se s tím, že po Novém roce se do ní pustím, hlavním požadavkem bylo, aby byla tmavší a měla hodně kapsiček, fotograf potřebuje spoustu věcí, sice hlavní je foťák, ale další věci, objektivy, nabíječky... je potřeba taky bezpečně uložit. Taška je podle návodu z Mariny s třemi kapsičkami na gumu vevnitř na každé straně a se dvěma vnějšími.


Chtěla jsem, aby do tašky pro jednotlivé věci byl větší přístup, takže jsem přidala ještě jeden zip a tím je celý díl mezi zipy z jedné strany oddělávací, na jeho konci je našit suchý zip k uzavření.


Dovnitř jsem ušila vyndavací přihrádky, jednotlivé díly jsou spojené suchým zipem, takže se dají snadno rozložit a případně bez problémů vyprat. Vyztužila jsem je třemi vrstvami ronaru, sežehlenými k sobě a z každé strany ještě vatelínem, aby byly hezky měkké a přitom pevné.


A tady je již taška téměř plně vybavena a připravena třeba právě na focení svatby


No a ještě vlastně jedna fotka, taška hravě pojme nejenom fotovýbavu, ale i kočičku, naši Micinku, která samozřejmě využila chvilky, když jsem se nedívala, aby se do ní nasoukala, kočky prostě vlezou všude:-)


Hlavní látka je z kolekce Andover Fabric Big Beautiful Bugs doplněná černou riflovinou.

Krásný, i když mrazivý, den.
Jahůdka


úterý 24. ledna 2012

Leo a Teo, lví dvojčata

Minulý týden mi dorazila knížka od dvou úžasných návrhářek, sester, tvořící pod značkou  Melly and Me, knížka Sewn Toy Tales obsahuje 12 nádherných projektů na látkové hračky, nejraději bych si je udělala všechny najednou, ale i když moje látková syslírna už je dost obsáhlá, přece jenom odpovídající látky nemám, já bych si je totiž vždycky chtěla udělat na chlup stejné, a to je pak přece jenom těžší je sehnat. Ale něco jsem přece jenom sehnala a tak vám můžu představit dvojčata, lvíčky, Lea a Tea. Prošívání kočičí deky jsem o víkendu odložila a tak se mohli narodit. I když jsou to jednovaječná dvojčata, přece jenom povahu mají každý jinou, Leo, to je takový čipera, který všechno prozkoumává, Teo, to je stydlín, však vidíte, že se ani fotit nechtěl...

 
I tady se snaží Teo schovat za knížku, ale přece jenom jsem ho přesvědčila, aby se aspoň trošku ukázal.

Původně jsem si myslela, že Micinka se s nimi nezkamarádí, ale opak byl pravdou, oba se k ní přitulili a ona je zahřívala...

Nějakou dobu tu s námi budou bydlet, než pro ně najdu hodné malé lidičky, u kterých se jim bude líbit a aby jim nebylo smutno, co nejdříve jim vyrobím dalšího kamaráda nebo kamarádku, možná tuto housenku, co je na obalu knížky.


Tak třeba jsem vám dala tip na vaše tvoření, krásný den,
Jahůdka a Micinka


úterý 17. ledna 2012

Kočky v jednom kole

Tak jsme to s Micinkou naplánovali a deka z kolekce Witty Kitty od Studia E Fabric je sice zatím nesešitá, ale již seskládaná na světě.


Přípravu jsme nepodcenili, původní projekt byl na jednu postel, museli jsme to propočítat tak, aby deka byla na dvojlůžko, takže jsme tiskli, stříhali, lepili a počítali...

Jenomže jak si jistě některé z vás všimly:-), přece jenom výsledek od návrhu doznal změny. Kamarádce, která si ji bude taky šít, se zdál projekt jednoduchý a vnukla mi myšlenku, přece jenom ho trošku pozměnit. To mě teda napadlo až když jsem měla ušité kočičí bloky, takže jsem to alespoň takto trochu vylepšila tím, že jednoduché čtverce látek jsem nahradila čtverci sešitými ze čtyř čtverečků:-) Teď už zbývá bloky sešít, okraj zvětšit o tenkou červenou borduru a o další širší. Konečný rozměr, pokud mé propočty nelžou:-), by měl být 200x200 cm.
Tak pro dnešek končím a vrhám se ještě na chvilku na šití,
krásný zbytek dne,
Jahůdka


pátek 13. ledna 2012

Stále jsem ve Vánocích 2...

Využila jsem dnes, že vysvitlo sluníčko a nafotila dokončenou vánoční deku s polštáři, příští týden ji předám její nové majitelce. Jak jsem psala v předešlém příspěvku, moc se jí líbila ta má a poprosila mne o ušití stejné pro ni se dvěma polštáři. Samozřejmě deka není stejná, každý je originál, i když na první pohled vypadají obě skoro stejně. Deka má rozměr 200x150 cm, středové čtverce jsem řezala 15x15 cm, pruhy 8 cm široké. 
Polštáře jsem nakonec udělala jenom jednoduché, z jedné látky, aby se to zbytečně "netlouklo".

No a i Micinka na chvilku vyběhla na zahradu...

A jelikož na šití jsem opravdu závislá, začaly jsme s Micinkou ráno plánovat další deku, kočičí a u toho přece nemůže Mici chybět, látky na ni už má delší dobu, teď jenom trochu zapnout závity a přepočítat rozměry na velkou postel...

Přejeme vám krásný víkend, Jahůdka a Micinka

pondělí 9. ledna 2012

Stále jsem ve Vánocích...

Na Vánoce už zbyly jenom hezké vzpomínky, jehličí z vánočního smrčku opadává a naše Míca tomu zdárně pomáhá, stačí jenom, když se kolem něho projde a už ho roznáší po domě ve svém kožíšku. Ale nechci si zatím tu krásnou atmosféru kazit, takže ještě pár dnů se budu balit do vánoční deky, abych ji pak opět schovala do dalších Vánoc. No a protože se moc líbila jedné mé známé, slíbila jsem jí, že ji jí ušiji, samozřejmě ne úplně tu stejnou, ale ze stejné kolekce vánočních látek Jovial. Dnes jsem došila všechny bloky a zítra je začnu sešívat, když se tak na ni dívám, připadá mi skoro stejná, jako ta moje a přitom tam chybí nejmíň tři druhy látek, ze které ji mám já. Moje milá společnice Micinka mě pozoruje z výšky stolu, jak si tu hraji se čtverečky...

"Konečná" verze musí být zdokumentována, aby mi ji Míca náhodou v noci nějak naschvál nezpřehazovala...
.
Ovšem musím Micinku opravdu moc pochválit. Najeli jsme s ní hodně kilometrů o vánočních svátcích, vystřídala spoustu domácností a vše zvládla na jedničku. I když je vidět, že je zase ráda opět doma ve svém pohodlíčku...


Na závěr bych vám chtěla ještě ukázat fotku šumavského hradu Kašperk. Stalo se to už tradicí, že si vždy s manželem na Silvestra uděláme na něho výšlap, počasí nám opravdu vyšlo, foceno je to z blízkého Pustého hrádku.


Přeji všem pohodový a úspěšný rok, Jahůdka